Jednou z podmínek účasti v závodě Setka Atlantic Challenge je dokumentovat stavbu lodi na blogu. Je tak dobře vidět postup prací a částečně lze i kontrolovat dodržení technologických postupů. Na těchto stránkách uvidíte stavbu lodi Stovka krok za krokem.
Balíček dorazil. Klíčové slovo: Stovka
Nechtělo
se mi spojovat rám zádě s obšívkou vruty, čím méně děr na vnějším
povrchu, tím lépe. Lišty k překližce tedy lepím a přidržuji svěrkami.
Ostatní rámy už budou vrutované.
Měření, řezání, broušení a lepení. Každý rám je třeba přesně slícovat s překližkovými výztuhami. Snažím se, aby byl výsledek symetrický, ne jako La Grace 🙂
Venku je stále zima a já potřebuji lepit. Využívám toho, že mám k dispozici prázdný dům a obsadil jsem všechny pokoje, aby byly slepené rámy v teple.
K
podélnému sešití trupu jsou potřeba latě. Musí být pevné, pružné a
dlouhé, čili přesně takové, jaké se nedají sehnat. Kombinuji různé
dřeviny, řežu a lepím dohromady z menších kousků. Dá to spoustu práce a
výsledek vypadá – jako obyčejná lať …
Dnes jsem přilepil první dva páry latí, které drží tvar trupu v podélném směru, k rámům. Loď tímto začíná být oficiálně trojrozměrná.
Skončila etapa, která byla dlouhá a nebyl během ní vidět téměř žádný pokrok. Výběr vhodného dřeva na podélné latě a jejich lepení zabralo dost času. Nakonec se podařilo najít vhodnou kombinaci jasanu a modřínu. Teď jsou všechny rámy spojeny příčnými latěmi a trup tak drží tvar bez pomocné „kozy“. Další fází bude obšívka z 10mm překližky.
Obšít
boky lodě byla celkem fuška, protože desetimilimetrová překližka se
ohýbá velmi nerada, zvláště do tvaru, do kterého ji potřebuji ohnout.
Nejvíc mi dal zabrat spodní přední plát. Jeden se mi při ohýbání zlomil.
Při dalším pokusu se během dotahování projevilo v konstrukci takové
napětí, že jsem se bál, abych loď nerozbil. Nerad dělám věci na sílu,
takže jsem nakonec tento plát slepil ze dvou vrstev 5mm překližky, proto
ta jiná barva.
Další etapou je pokrytí dna, aby se loď stala lodí.
Obešel jsem místní sběrny a sehnal 125 kilogramů olova na kýlový bulb.
Včera
jsme spolu s Arekem Pawelkem, Jakubem Waszkielem, jeho ženou Iwonou,
Grzeszkem Brodeckim a jeho otcem odlili v klubu Wodnik u Kunického
jezera blízko Legnice olověné kýlové bulby pro naše Setky.
Bulby jsou ze dvou polovin, každá váží 50 kg. Přišroubují se ze stran pozinkovaného ocelového kýlu.
Velké díky Grzeszkovi Brodeckiemu a jeho otci za přípravu plážové
slévárny, Jakubovi Waszkielowi za výrobu bytelné formy a všem
zúčastněným.
Dvojitá vrstva plátů 10mm překližky je přilepena ke dnu lodi. Ještě trochu tmelení a broušení a můžu začít s laminací – nejprve pásky přes všechny spoje a pak celý trup lodi.
Srovnal jsem také kladivem největší nerovnosti na půlkách kýlového bulbu. Byla to potěšující práce.
Laminace trupu dokončena, nastává fáze tmelení a broušení, na kterou se těší všichni stavitelé lodí …
Přidělal jsem k montážní koze kolečka a vyvezl Stovku poprvé z garáže na čerstvý vzduch.
Po olaminování jsem trup několikrát přetmelil epoxidovým tmelem s mikrobalóny a natřel základovou barvou. Ve středu jsme s kamarády trup otočili, takže můžu začít pracovat na interiéru, kokpitu a palubě.
Zatímco v dílně (garáži) lepím nosníky do kokpitu, práce postupuje na více frontách. Ve firmě KAR Kopřivnice se svařuje ocelový kýl, ve Fajné dílně v Ostravě jsme z dubových fošen vyrobili trámky pro kýlové vzpěry a firma Lavela finišuje se šitím plachet.
Dnes byl nákupní den. U firmy Lavela jsem vyzvedl základní sadu plachet (hlavní plachtu a tři kosatky), cestou jsem se stavil u Havla v Polském Těšíně pro epoxid (mám větší spotřebu, než jsem odhadoval) a nakonec jsem ve firmě KAR v Kopřivnici vyzvedl svařený kýl. Vypadá dosti bytelně.
Teď,
když je loď správnou stranou nahoru, se můžu vrhnout na interiér lodi,
kokpit a palubu (ideálně v tomhle pořadí, protože prostor v podpalubí
není velký)
Interiér bude velmi prostý, bo není čas. Jako vzor jsem si vzal speciály
Imoca stavěné na Vendée Globe, ty vypadají také jako holobyty 🙂
Pokojíček
uvnitř lodi je hotov, stačí jen zamést a natřít. Provedení je
minimalistické, ale čtyři lidé se tam vyspí. Já budu na moři sám, takže
místa budu mít dost.
Vlepil jsem poslední lišty, které budou držet palubu.
Loď,
to máte trup, kormidlo, zívěsy kormidla, kýl, zátěž, stěžeň, plachty,
zábradlí, rohatinky, dvířka a tisíc dalších drobností, které je potřeba
vyrobit.
Na fotce, která ukazuje kreativní nepořádek na pracovním stole je vidět
nahrubo olaminované kormidlo a přetmelená kapkovitá zátěž.
Na třetí pokus se mi podařilo připevnit závěsy kormidla tak, aby byly dokonale v ose. Je to důležité pro správnou funkci větrného kormidla a jako prevence koroze závěsů z mechanického namáhání.
Přilepil jsem palubu a kokpit, po zaschnutí příjde na řadu broušení, laminování a tmelení.
Minulý
čtvrtek jsme s kamarády naložili loď na vlek a v úterý se vydala na
svou první cestu – připasoval kýl v dílně Fesh Fesh v Kopřivnici.
Večer jsem ji převezl do Radomi v Polsku, kde na ni osadí stěžeň a zábradlí.
Pospojoval jsem dohromady komponenty zakoupené u ostravské firmy Hadex a zprovoznil v testovacím režimu lodní elektroinstalaci.
Minulý týden jsem odvezl loď do firmy Trimet Radom, kde vyrobili na míru zábradlí a připravili stěžeň s
ráhnem.
Nyní to musím vše naistalovat na loď, což se, jako obvykle, neobejde bez
zádrhelů. Kompletuji vstup do podpalubí a po přimontování kování bude
loď konečně zcela vodotěsná.
Namontoval jsem zábradlí, které mi na míru vyrobili ve firmě Trimet Radom,
drží fest.
Stovka dostala vnější nátěr a nainstaloval jsem dvířka z kokpitu do kajuty. Loď je tak zcela uzavřená a může
stát venku.
Jiná možnost ostatně ani neni – s namontovaným zábradlím se do garáže už nevejde.
Pokračuje
osazování paluby. Vybrousil jsem dubový klín, na kterém stojí patka
stěžně, dodělal polykarbonátová dvířka do podpalubí a namontoval
elektroinstalaci včetně solárního panelu.
Začal jsem pracovat na Alfrédovi, nejdůležitějším členu posádky. Je z
překližky a bude mít na starosti kormidlování lodi po celou dobu plavby.
Dnes jsem vyrobil úchyty pro přední stěh, boční vanty a uchycení kormidelního listu k píně.
Vyvážil jsem větrné kormidlo a odlil olověnou zátěž.
Daleko od moře a za bezvětří, ale poradíme si.
Dnes jsem s pomocí rodiny postavil stěžeň s oběma předními stěhy a poprvé jsem provětral plachty. Začínám vyměřovat lana a dělám inventář palubní bižuterie – kladek, šeklů a rohatinek. Ještě, že na Stovce nebudou žádné stopery a vinšny.
Tracker
Seixal, Portugalsko. Skoro 48 hodin na cestě.
První plavba Stovky – 10 Nm z Amory do Lisabonu. Vítr 5Bf, déšt. Přistáli jsme na tajňačku v Doca de Belém, bez motoru trochu adrenalin. Petr vyrazil na cestu domů.
Poziční zpráva
Nadherne hvezdne nebe, 5Bf, kosa, jede to.
Poziční zpráva
Tracker